50 odstínů zoufalství?

Určitě každej ví, o co jde. Byl to bestseller a hrozný “hit” posledních měsíců možná už i let? Je to už trochu zastaralé téma, nicméně jsem právě zahlédla reklamu na podobný titul slibující  humor a “netradiční erotiku”. 

Jednou jsem měla tu čest tento knižní skvost dostat do rukou, díky zákaznici mojí mámy, která to vychvalovala do nebes, jak je to úžasný a že si to máma určitě musí přečíst. No. Nechala mě, jestli mám zájem. Tak jsem to vzala do ruky, že se podívám, co je na tom tak peckovýho. No..málem jsem si ublinkla. Přečetla jsem první tři stránky, pak poskočila o dalších deset, dvacet, do půlky knížky, prolistovala to celý a nakonec to znechuceně zavřela. Proč? 

No možná proto, že na každý pátý stránce se objevila prakticky totožná věta nebo stejný výrazy, bylo to jak pořád číst jednu stránku dokola. A to, že by to mělo být šokující? Ehm..velmi mírná agrese v posteli s tím, že kdykoliv se řekne ne, tak je prostě konec? Vážně? Teda nevim no, mě tahání za vlasy, občasný spoutání, plácání, škrábání a kousání a tak dále přijdou naprosto v pořádku, ale na druhou stranu chápu, že ženy v pokročilejšímu věku nebo slečny, co to dělají jenom na misionáře a příteli ho vykouřej za odměnu, když bude skákat tak, jako ony pískaj, to může připadat velmi vzrušující. Neřeknu, kdyby to měla aspoň nějakou hlubší zápletku, nebo ten jazyk by stál za něco, ale celá ta úroveň tohohle díla mi přišla vskutku zoufalá. A to studuju literaturu, takže si troufám říct, že se v tom celkem vyznám a dokážu ocenit kvalitní dílo.

Je mi naprosto jasný, že tímhle hatem vytočím spousty ženských a slečen, zhruba tak polovinu, co jich mám v přátelích, protože pro ně je to zcela geniální publikace…ale moje osobní rada je, pusťte si radši porno a příště kupte nějakou kvalitnější literaturu.